Otazníky kolem přesčasové práce

Musí zaměstnavatel oznámit zaměstnanci požadavek na přesčasovou práci v nějakém předstihu? Co vše patří do doby rozhodující pro výpočet maximálního množství přesčasových hodin ve vyrovnávacím období? Odpovědi se dozvíte v tomto příspěvku.

Definici práce přesčas obsahuje zákoník práce v ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) ZP. Další podmínky stanoví pak v ustanovení § 93. Pro práci přesčas lze shrnout následující obecná pravidla:

• jde o práci konanou zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem,
• zaměstnanec ji koná nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a mimo rámec rozvrhu svých pracovních směn (u zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas také až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není ovšem možné práci přesčas nařídit),
• lze ji konat pouze výjimečně, a zákoník práce pro ni proto stanoví určité limity,
• za práci přesčas se nepovažuje, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.

Jak stanoví § 93 odst. 2 ZP, práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami. Pokud jsou splněny podmínky uvedené v ustanovení § 91 odst. 2 až 4 ZP, je možné práci přesčas nařídit i na dny pracovního klidu.

Výše uvedené podmínky nemusí být splněny, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem na práci přesčas dohodne.

Občas si zaměstnavatelé i zaměstnanci kladou otázku, jestli zaměstnavatel musí zaměstnanci požadavek práce přesčas oznámit v nějakém předstihu, a pokud ano, tak v jakém a který paragraf zákoníku práce to upravuje. Nutno podotknout, že žádné takové ustanovení v zákoníku práce neexistuje a existovat ani nemůže.…